Zdravím všechny fandy žlutočerné,

tak Vás zase po týdnu vítám u mého nepravidelného, výjezdnického žvatlání. Historku s výjezdem započneme již v pondělí, kdy si uvědomím, že odjet do HáKá z Litvínova až ve 14:30 je prostě špatně. To nestihneme nebo zase prožijeme velmi těsný příjezd jako v Bolce, což se mi nechce riskovat. Obracím se tedy na zodpovědná místa s žádostí o posun odjezdu o půl hodiny dříve. Hned také kontaktuju hradecký klub, abych vykomunikoval hromadný nákup vstupenek a zkusil vyřešit parkování busu. Ze začátku vše jde dobře, zástupce Háká je muž na svém místě, domluva je rychlá. Jen to parkování... to se mi nelíbí. Posílají nás až někam kilometr od haly... uff. Jenže asi není na výběr. Bus není osobák. Holt se s tím smiřuju, nemůže mít člověk všechno najednou. Dny pomalu ubíhají a čekám na potvrzení posunutí odjezdu našeho busu. Nepřichází. Byť to urguju a snažím se tu informaci potvrdit, abych měl klid na duši. No, po pravdě, klid se dostavil až v pátek kolem 11. hodiny, kdy je mi posun definitivně potvrzen. Musím říct, že nervózní jsem kvůli tomu byl. Co když to nevyjde? Ale risknul jsem to. Přece jen, půl hodiny je hodně velkej posun a kdyby to nevyšlo, budu za Dudu...

Nakonec tedy organizačně vše vychází dle představ a v klidu se scházíme v Nudli k předodjezdovému warmupu. Dneska mi to přijde takový pohodovější než minulý týden. Sedíme, klábosíme a zase si zkásnu ropáky, co už jsou  v Nudli. Ušetříš tim něco málo práce v busu. Jdeme na místo odjezdu, trochu poprchává a najednou s 10 minutovým předstihem přijíždí náš kočár. Paráda, tak dneska snad odjedeme přesně na čas. Docela by se to hodilo. Cesta je dlouhá a hradecká dálnice z hlediska provozu nevyzpytatelná. Lidi nasedají a ve 14:00 vyjíždíme přesně podle plánu. V Mostě jsme brzy a chvíli čekáme na Arnyho, kterej jede od felčara z kontroly. Zpoždění nepatrný, žádnej problém a frčíme... Jakmile všichni nastoupí, dojde mi, že nemám bažanta pro Dlouhána. Improvizuju. Posílám dozadu kelímek z kafematu. Směje se. Haj*l :-D S Kulhajzem, který vládne distribuci tekutého dopingu domlouváme, že to nebudeme přehánět, abychom jednak dojeli jako lidi a za druhý, abychom byli ušetřeni zbytečných nouzových zastávek, protože někteří z nás mají hysterické močáky. Všechno funguje, údiv nastává, když nestavíme na první Benzině na dálnici, jako vždy. Vzpomněl jsem si na Dlouhánovo mytí nohou, ale říkám si, že 2 body dáme i tak. Ze zadní části busu, když míjíme náš klasickej zastávkovej bod, slyším se smíchem Blážu "Tos pos*al".  Já ne, ale on málem jo :)) Nicméně další pumpu jsme dali zastávku, protože prostě zase tolik volání přírody omezovat nemůžeme a chtěli jsme pokračovat v čistým stroji. V Práglu nabíráme na Proseku Starohuťáky a jsme fakt komplet. Jdeme na klasickou litvínovskou losovačku, kdy jeden z účastníků dostane buď kulicha či šálu. Vyhrává Bláža.. světe div se. Ale udělá správný gesto a výhru věnuje našemu německýmu fanouškovi, synovi Jana H. Tak by to asi mělo být. Musím jen říct, že Bláža je fakt lingvista, jakýho svět neviděl. Jeho Němčina je óčeň charašó. Cesta dál běží dle plánu, když nebude zásek na silnici, jsme v pohodě. Potvrzuju do Háká finální počet lupení. Volá mi i hradecká policie, domlouváme se, co a jak u nich doma. Drsňáci to považují fail, mě je to fuck. Jsem rád, že se s nima dá domluvit. Chci, aby se všichni vrátili domu ve zdraví, bez zbytečných incidentů. Pokud si někdo chce poměřovat kladélko, ať to laskavě dělá bez naší asistence. Priorita je hokej, fandění, nikoliv léčba jakéhokoliv cizího mindráku. Dáme ještě jednu krátkou čůrací pauzu před cílem, trochu vykoupíme toho strejdu, co prodává smažený kuřata (ne, pan Bureš stánek vodňanského kuřete na dálnici fakt nemá) a blížíme se k cíli. Čas je pořád dobrej. Dneska to klapne a uvidíme všichni hokej od začátku. Na první Shellce nás nabírají dopraváci a domlouvá se, že nás zavezou před halu a tam i zaparkujeme. To je sice příjemná změna, nebudeme se muset nikam trmácet po městě, ale je tu docela rozpor s tím, co jsme anoncovali dopředu individuálním výjezdníkům. Možnost informování ostatních ohledně této změny, už není. Dorazili jsme 3/4 hodiny před výkopem, fajné. Výsadek v místě před halou s ohledem k drobnýmu dešti se hodí a přijde mi, že je tam nějak míň domácích, běžím jako předvoj ke kase. Rozdávám lupení, odsejpá to rychle, páč jejich lístky se dobře trhají od sebe. Drobnost, ale potěší. 

Zápas začíná, vyprodáno není. To mi přijde divný. Ne, že by návštěva byla špatná, ale rezervy to má. Béda do nás buší, v první třetině je lepší, točí nás pěkně. Naše fandění je  slabší a domácí kotel nás taky těžce drtí. Pak přichází vyloučení, která nás uzamykají v našem pásmu. Vyloučení Chalyho za vyhození puku ze hřiště si Herr arbitr vycucal z prstíku, páč to cvaknutí kompozitek o sebe bylo slyšet krásně. Holt má ale někdo v uších brambory a tak to odnášíme my. Domácí nás opět v přesilovce točí a skórují. Njn... co naplat? Kupodivu naše fandění po inkasovaném gólu nabírá na intenzitě - aj lajk it. Blíží se poslední minuty a můj žaludek se hlásí o slovo. Hra je taková nijaká, tak se rozhodnu vyrazit dřív. Jde i pár dalších. Jen co stoupneme do lajny u buřta, ozve se náš sektor. Skvělý... Jsem na sebe naštvanej, ale hladu neporučíš. A určitě dáme další, ty snad už uvidim. Zabufetíme, doplníme tekutiny a zase curik na místo. V dalších třetinách je obraz hry jiný. Lepší pro nás. Kluci získávají převahu, dobře kombinují, přicházejí šance. Kantor ale chytá výborně, musim uznat. Jsme lepší a začínám být opravdu přesvědčený, že tenhle mač nepustíme. Říkám si, že nějak ho musíme prostřelit. Francí samozřejmě taky párkrát začaruje, je to fantom. Mimochodem, úklid ledu o komerčních pauzách zajišťují docela dost koukatelný tetičky. Oko návštěvníka je tedy potěšeno, páč tady matka příroda nešetřila. A najednou goooool. Ruce, šály, buben... všechno letí ke stropu. Krása, krása.. užíváme si to. Majdy z prava prostřeluje domácí zeď. To je úleva. Body se blíží. Hra má pořád stejný obraz, jsme lepší a soupeře do ničeho moc nepouštíme. Přichází poslední perioda a hra je stále stejná, jsme lepší, fandění taky zlepšujeme - ne, nebudu fandění říkat doping. Nikoho nedopuju, já fandim - ku*va fandim :) Všichni tlačíme oči na časomíře směrem k nule. Jsme sice lepším týmem na ledě, ale nikdy nevíš. I náhodná rána může vše změnit. Francí ale drží. To je plejer! Přichází poslední pokus domácích o vstřelení branky, v powerplay nás tlačí, ale není to zase úplně takový drama. Jsme blízko času 0. Vteřiny utíkají a najednou Francí chytí puk a střílí... to není možný, dá ho.... oči tenktorkát místo času tlačí puk do sítě. Mrknu na kostku a současně vidim, že puk je v kase. Radujeme se, je konec... Ale uzná tu bránu? Všichni bychom to Pavlovi přáli. Obávám se, že ne a rozhodčí to nakonec potvrzuje. Nevadí... 3 body doma a nepochybuju, že Francí tu bránu jednou trefí a když ne u nás, tak v NHL, kde jistě jednou udělá díru do světa. 

Slaví kluci na ledě, slavíme i my na tribuně. Dopadlo to nejlíp jak mohlo. Cheza je prostě letos perfektně namazanej stroj. Zase dokázala obrátit zápas. Porazila špičkovej mančaft. Co je za tou změnou? Bod jedna jasnej - Francí. Střelci střílí, obrana opravdu brání, borcí mají natrénováno, velká obětavost a samozřejmě bojovnost. A taková ta vnitřní chemie tam prostě taky musí fungovat. Je to paráda. Jaká  lahoda pro, určitě nejen, mojí duši a oči, litvínovští fandové si tohle zaslouží.... 

Je po mači, tribuny prázdný a domácí sekuritka nás blokuje v sektoru. Nemám jí to za zlý, asi ví proč. Chovají se slušně a tak si krátíme čekání dalším fanděním. V tý eufórii to jde pěkně. Koukáš jen na usměvavý tváře. Super páteční podvečer. Vycházíme z haly, pomalu couráme k vozu, loučíme s s místními fans Chezy a přichází jeden z velitelů zásahu¨. Vzájemně si poděkujeme za spolupráci. Naháním poslední lidi do busu, ať můžeme vyrazit. Cesta domu přece jen chvíli bude trvat. Dobrá nálada se samozřejmě přenáší na palubu naší Karosy. Sem tam někdo zařve, ale jak ujíždíme z Háká, tak se pomalu bus utišuje a ožívá vždy jen při zastávkách. Všechno funguje, cesta je klidná... jsme spokojený. Při výsadku posledních z nás kontrolujeme bus, bordel nikde, všechno v pořádku. Tak jsem to chtěl. Je asi necelá jedna v noci. Těšim se domu. To se to dneska bude spát..

Závěrem bych chtěl poděkovat řidičovi p. Sejnovi za cestu, členům policie HK za korektní spolupráci a taky všem výjezdníkům. Myslím, že to proběhlo všechno v klidu a dle představ. Takže ještě jednou děkuju a budu se těšit zase příště.....

Pro RoT , VV