Startujeme v 9 ráno, před odjezdem ještě udělám lehkou kontrolu přibližovadla. Přece jen najedeme přes 800 Km a to není málo. Hlavně tedy dolití ostřikovačů nemrznoucí směsí se později ukázalo jako zcela zbytečné.:-D Všechny účastníky zájezdu postupně nabírám při okružní cestě mrtvým Mostem a vyrážíme směr Zlín. Víme, že stejně jako my, vyráží i kluci z Německa nebo Starohuťáci. Věříme, že dorazí i další fandové, Nasky na nás čeká již na Moravě, když jeho dobrodružný výjezd do Zlína začal víceméně už v pátek večer po zápase se Slávkou, ale o tom třeba zase jindy…
Cesty jsou vymetené, můžeme jet opravdu svižně. Rozjíždí se debata na různá hokejová témata, probíráme věci, které se týkají RoT a jeho fungování. První pauza je na naší oblíbené Benzině při (tuším, že 54. Km na D1), dáváme první klobásy, kafe a říkáme si, že na leden začíná být opravdu fakt teplo. D1 je samozřejmě krutě rozbitá, ale díky ne-hustotě provozu jedeme pořád v levém pruhu, aniž bychom někoho omezovali. Přece jen, mám svoje přibližovadlo rád a ty rány do podvozku, které dostává v pravém pruhu, mě bolí i za něj. Přichází mi sms, že Martin Jenáček, se kterým jsme měli domluvený sraz před zápasem, musí odjet na zápas do Vsetína už v 13:15. Chvíli zvažujeme, zda je to reálné stihnout, ale poměrně brzy docházíme k závěru, že nemá smysl závodit, obzvlášť, když silnice jsou obsypané policajtama. Samozřejmě nás to mrzí, na setkání s ním jsme se těšili. Ale nemůžeš mít v životě vždycky všechno. Projedeme zatáčku na Vídeň a začíná se projevovat, že Morava je fakt jinde. U nás hnusně, mlhavo, vlhko.. Již kousek před Brnem začal vylejzat mozol z mraků a teplota též poskakovala směrem nahoru. Nakonec se zastavila na 14,5 °C, a to je opravdu na 19. ledna dost nečekaná teplota. Pauza na Rohlence, dáváme lehkej bufet v Mekdoši a rychle vyrážíme, ať už jsme tam. Zkoušíme volat Čigimu, jestli zbyly nějaké lístky, které by mohly jít za náma. Slíbil, že zavolá, až dorazí na zimák. Mezitím se kontaktujeme i s dalšími posádkami a Naskym, domlouváme sraz v osvěžovně pod stadionem.
Příjezd do Zlína, v pohodě parkujeme hned u zimáku a jdeme na místo srazu. Hospoda je plná, u Naskyho stolu sedí pár fandů Vsetína, se kterými se přijel podívat na mač. Dáváme pivo, limo, jídlo. Přichází info od M. Jenáčka, že se srazíme po zápase. Volá Čigi, lupeny jsou – díky jeho vstřícnosti si nemusí 10 z nás kupovat lupen. Fajn :-). Zápas začíná slavnostním zahájením k příležitosti 85 letům hokeje ve Zlíně. Mač startuje. Už v autě jsme si říkali, neinkasovat do 10 minuty a mohla by být šance po delší době něco ve Zlíně utržit. Bohužel, přestože kluci bojují, Zlín nás dost mačká a gól visí ve vzduchu. My Kašíka téměř nejsme schopní ohrozit. Jsme často vylučovaní, někdy, řekl bych dost přísně. Snažíme se fandit, co se dá. Nakonec nás v sektoru hostů je okolo 40ti kusů. To není na takovou vzdálenost vůbec špatný. Dostáváme první branku, nálada klesá. Ani ne kvůli tomu, že prohráváme, ale že puky se nám špatně odráží a celkově to vůbec nelepí. Většina lidí přirovnává naši hru k zápasu na Chladně. Během pauzy doufáme, že se kluci v kabině zmátoří a obraz hry se změní. Bohužel je to stále stejné. Navíc po pár minutách opět inkasujeme. Ani v následující 5ti minutové přesilovce, po faulu na Majdyho, jsme nic nevytvořili. Vystřelili jsme asi tak 3x a to je žalostně málo. Taktéž 3. třetina nepřináší zvrat ve hře. Sice jsme trefili tyčku, byla i nějaká šance a Růčovo branka přinesla jiskřičku naděje, bohužel ale domácí hráči, drží osud zápasu ve svých rukách. Je konec. Domácí slaví a řekl bych zaslouženě, fandové Vervy se navzájem loučí mezi sebou s vyřčením přání, abychom v pátek dali perníky.
Bohužel během 3. třetiny přišla info od M. Jenáčka, že za námi nestihne přijet. Škoda… Nasedáme a vcelku rychle odjíždíme od zimáku. Místní policie to má zmáknutý. Ne jako v Liberci, kde odjíždíš od zimáku i ¾ hodiny. Blížíme se k domovu, řešíme Kozlovo odjezd vlaku z Mostu. Díky brzkému začátku zápasu budeme do 23. hodiny doma, což je příjemný. Cesta zase ubíhá dobře. Nálada je, vzhledem k průběhu a výsledku zápasu, docela solidní. Asi v půlce cesty si vzpomínám, že v navigaci mám hlas Yettiho, kterej je docela vtipnej, a přestože jedeme vlastně stále rovně, občas nám vstoupí do diskuze nějakým skřekem – obzvláště se trefuje vždy těsně potom, co domluví Nasky. Náhoda? Tak určitě.... :-D Nakonec docházíme k závěru, že vzhledem k dobrému času, Kozla odvezeme až domů a ušetříme mu cca hodinu času. Kolem 23. hodiny přijíždíme i do Mostu, vysazuju účastníky zájezdu a těším se domů.
Poděkoval bych všem, co vážili cestu do Zlína a fandili, co to šlo. Fandili jsme do poslední chvíle. Díky tedy a snad zase příště :-)
pro RoT, VV