Mám pro vás hned na začátku dobrou zprávu. To nejhorší máme my fanoušci už za sebou. Já vím, že si říkáte, že jsem se musel asi zbláznit, protože se nezadržitelně řítíme do baráže a my už víme, že tam to žádná radost není a pohled na současnou situaci na ledě, taky není k nezaplacení. A přesto tvrdím, že můžeme přestat panikařit.
Zkusím naši situaci připodobnit letu letadla plného pasažérů, kteří v pohodě nastoupili, připoutali se, kapitán jim popřál příjemný let a hurá do vzduchu. Už při stoupání to v letadle podezřele skřípe a první nedůvěřiví se začínají kolem sebe rozhlížet. „Klid, to je normální. Já letím už po několikáté a takhle se nová letadla chovají. Trochu v nich bouchá, ale to je v pohodě“, uklidňují situaci zkušenější. Let pokračuje i stevardka se zdá být v klidu, jen ten její úsměv je trochu křečovitý. Bouchání je čím dál hlasitější a tak se někteří odváží a požádají kapitána, aby situaci okomentoval. „Vážení cestující, podezřelé zvuky, které slyšíte z trupu letadla, jsou v naprostém pořádku. Nejde o žádnou závadu, to jen v zavazadlovém prostoru nemáme upevněný kufr. Situaci máme pevně pod kontrolou. Není potřeba se jakkoliv zneklidňovat.“
Většina cestujících tuší, že by to musel být obrovský kufr, protože ty zvuky jsou opravdu strašidelné. Nebo se letadlu rozpadl motor a kapitán jen kalí vodu, aby uklidnil paniku v letadle. Všichni to známe z katastrofických filmů. Buďte v klidu, buďte v klidu a za chvilku, řach, a všichni jsme součástí potravního řetězce v moři. Situace mezi pasažéry houstne, jedni píší srdceryvné sms domů, druzí se nahlas modlí, další se mezi sebou dohadují a najednou vyleze z kajuty druhý kapitán a vyděšeným lidem povídá: „Přátelé, věnujte mi chvilku pozornosti. Naše letadlo má opravdu problém. Nehrozí výbuch, jen potřebujeme nouzově přistát, ale situaci pořád máme ve svých rukách. Přišel jsem vás jen požádat o klid, protože situace si žádá naše veliké soustředění. Abychom mohli situace vyřešit ke spokojenosti nás všech, potřebujeme od vás jediné. Stůjte při nás, a pokud to bude jen trochu možné, nezvyšujte naše psychické vypětí, které už tak je veliké. Na hledání viníka vzniklé situace budeme mít dost času, až se nám podaří dosednout na zem. Díky za pochopení a já se teď vrátím zpět, pracovat na našem společném bezpečném návratu na zem.“
A přesně v téhle situaci, si myslím, se právě nacházíme my. I naši piloti už přiznali, že situace je více než vážná, a její řešení si žádá krizový režim a jejich maximální soustředění na práci.
A na řešení budoucnosti klubu, budeme mít všichni dost času až po tom, co uhasíme barážový požár. Na rozdíl od pasažérů v letadle, my máme tu výhodu, že si můžeme vybrat, kde krizi klubu přečkáme. Opravdoví fandové si to celé prožijí s hráči. Já už se sportem jenom bavím a tak se přiznávám, že já přijdu, až se zase bude na zimáku rozdávat radost (což neznamená, že se musí nutně vyhrávat).
Pro RoT napsal Rádě